Zrod skanzenu

Podzemí bývalého železnorudného dolu Chrustenice nám bylo známo z dřívějších průzkumů. V roce 1992 jsme důl navštívili s panem Osvaldem, bývalým ředitelem šachty. Při té příležitosti jsme se dověděli spoustu nových informací a příběhů z doby, kdy ještě probíhala těžba. V lednu roku 1995 jsme oslovili ředitele tehdejších Strojíren Chrustenice a.s. pana Semráda a seznámili ho se záměrem záchrany a využití stávajícího podzemí. Po nezbytné úvodní papírové válce – zjištění posledního majitele, vyřízení povolení a dalších formalit – nám bylo sděleno následující: „Vážení přátelé, na základě Vašeho záměru využití historického důlního díla v prostorách Strojírny Chrustenice a.s. na vybudování důlní expozice Vám s potěšením oznamuji, že představenstvo společnosti na svém zasedání dne 14.2.1995 záměr odsouhlasilo…“

Neprodleně byly zahájeny otvírkové práce. Z dolu jsme vyvezli 14 velkoobjemových kontejnerů odpadu (železný šrot, plasty, domovní odpady), bylo nutno zabezpečit vstupy a provést provizorní osvětlení chodeb. V budově bývalé jídelny a kuchyně vyrostla malá expozice fotografií a dalších drobných památek na období těžby.

23.června 1995, přesně 30 let od okamžiku, kdy z dolu vyjel poslední vůz, se na dole sešli dosud žijící horníci a jejich rodiny, aby se zúčastnili malé slavnosti „Zatlačení prvního vozu do dolu po 30 letech“. Vozík zatlačil pan Ing. Patera ze Zdic, který pracoval na všech železnorudných dolech Barrandienské pánve. Pamětníci předali do expozice fotografie a další osobní památky na svoji hornickou minulost. Pro nás a pro důl pak nastaly všední dny budování expozice a zpřístupňování dalších chodeb. Důlní expozice Chrustenická šachta je otevřena od června 1997. Ve stovkách metrů zpřístupněných chodeb je k vidění řada unikátních exponátů, připomínajících slavnou dobu hornictví a lomařství v okolí.

 

Historie

První zmínky o zpracování železné rudy na tomto území pochází ze 4. století před naším letopočtem, kdy zde žil keltský kmen zvaný Bójové. Z této doby pocházejí nálezy tavicích pecí a železných výrobků v okolí Loděnic
a Krušné hory.

 

První historická zpráva o dobývání a zpracování železa v pánvi českého ordoviku pochází z 8. století našeho letopočtu. Nalezneme ji v kronice od Václava Hájka z Libočan. 
Z této doby pochází nálezy u Loděnic, Chyňavy a Nučic. Ruda se zpracovávala v malých pecích za pomoci dřevěného uhlí a dmýchání vzduchu z kožených vaků. Zpracovávala se ruda z výchozů, kde byla větráním uvolněna  a přeměněna v limonit. Později byla hlavní pozornost věnována rudám červeným – krevelovým.

K největšímu rozmachu v těžbě a zpracování železné rudy dochází ve druhé polovině 19. století, kdy začíná vznikat i důl v Chrustenicích. Konkrétně roku 1861, kdy kladenští železářští podnikatelé, zastoupení Janem Váňou (nálezcem kladenského uhelného ložiska) získali povolení pro průzkum železnorudného ložiska.
 

Roku 1863 byla kladenským podnikatelům propůjčena dvě dolová pole.
 

Těžba je započata roku 1905. Dobývalo se povrchově na úbočí vrchu Blejskava, severovýchodně od dnešních
Chrustenických strojíren.

1. července 1907 byly zahájeny otvírkové práce na ložisku čistěním starých štol, zvláště štoly číslo tři (dnes vstup do prohlídkového okruhu), a kopáním sledných rýh. Štola na 8. patře byla připravena pro budoucí těžbu a byla vyražena vyšší patra. Na těchto pracích bylo zaměstnáno 28 dělníků. Byla taktéž zahájena výstavba provozních budov.

16. února 1908 byla zahájena hlubinná těžba a byly postaveny pražící pece.

4. ledna 1909 byl zahájen provoz visuté lanové dráhy od dolu k nádraží Loděnice, kde byla vybudována skládací stanice. 15. dubna téhož roku byla hloubena z 8. patra v podloží ložiska úklonná těžní jáma až na úroveň 32.patra.
Jáma měla úklon 45° a říká se jí „stará šachta“ nebo také „1. úklonná jáma“. 4. ledna byla nahrazena ruční doprava vytěženého materiálu od I. úklonné jámy koňmi.

Roku 1912 dosáhl konečný počet pražících pecí čísla 34.

V roce 1921 bylo zahájeno ražení nové těžní jámy, tzv. „I. vlečná jáma“ . Její úklon činil 14°, byla dlouhá 974 metrů
a vedla na 48. patro.

Mezi léty 1924 a 1940 dosahuje těžba maxima. Nejvíce rudy se vytěžilo v roce 1929 – celkem 281 000 tun.

Roku 1928 byla vybudována tzv. „nová štola“, která nahradila „starou štolu“ z roku 1908, jako hlavní vstupní chodba
do dolu (dnes východ z prohlídkového okruhu). I. vlečná jáma byla plně zprovozněna, „stará šachta“ byla odstavena.

II. vlečná jáma ze 48. patra na 72. patro se začala hloubit roku 1931.

II. Vlečná jáma byla uvedena do provozu v roce 1937, dosáhlo se 80. patra dolu, tedy nejhlubšího patra.

Roku 1945 byl důl znárodněn, přešel do nově vytvořeného národního podniku Středočeské uhelné a železnorudné doly v Kladně. Těžba dosáhla minima 32 600 tun.

Od 1. ledna 1950 byl důl začleněn pod správu národního podniku Železnorudné doly Nučice

Roku 1953 se vytěžilo 139 000 tun, od tohoto roku těžba stagnuje.

 

V roce 1957 bylo pozastaveno pražení v pecích

1. ledna 1958 důl přešel pod správu národního podniku Železnorudné doly a hrudkovny Ejpovice.

23.6. 1965 v 11 hodin byla ukončena těžba. Z Chrustenického ložiska bylo podle odhadu vytěženo asi 7 771 709 tun. Podle horního zákona byl pro důl stanoven dobývací prostor o plošné výměře 122 hektarů 49 a 54 metrů čtverečních.

důlní expozice

CHRUSTENICKÁ ŠACHTA

Hornický plátek Chrustenické šachty

Zadejte svou e-mailovou adresu pro odběr Hornického plátku, ve kterém se dozvíte novinky z naší expozice a ze světa hornictví.

Kontakt: správce Miroslav Dobrý

GPS: 50.0042742N, 14.1647200E

Česko, Středočeský kraj, Chrustenice

  • Facebook
  • Instagram
This site was designed with the
.com
website builder. Create your website today.
Start Now